Perlička z Ria aneb i samozřejmé věci mohou být úplně jinak
Náš život se skládá z mnoha obyčejných věcí, které děláme každý den, aniž bychom se nad nimi hlouběji zamýšleli. Některé tyto věci jsou pro nás tak automatické a očividné, že očekáváme totéž i v cizině. Prostě jsme touto naší rutinou tak ovlivněni, že se kvůli ní stáváme slepými. Nevidíme ani to, co je přímo před našima očima.
A přesně tohle se mi stalo v Brazílii. O Riu de Janeiru jsem zde už psala, o jeho úchvatné scenérii, která vynikne nejlépe od sochy Krista Spasitele nebo od druhé nejznámější památky tzv. Cukrové homole. I o tom, jak může být Riu turistům nebezpečné a jak je neradno procházet se o samotě po známé pláži Copacabana po setmění: „Myslíte, že je to dobrý nápad, chodit tady takto sama“?“ zneklidní vás třeba všudypřítomní policisté. Tedy s tímto vším počítáte, na to všechno se připravujete. A pak vás zaskočí taková maličkost, úplné nic, prostě něco, o čem se v průvodcích vůbec nedočtete.
Začne to tak, že si na ubytování všimnete takového nenápadného nápisu: Neházejte papíry do záchodové mísy! Jedna cedulka, což o to, ale ony jsou podobné cedulky v Riu docela časté – v části Centro v restauracích a taky na úpatí hory Corcovado, odkud vyráží vláček k soše Krista Spasitele.
No a co teď! Rádi byste samozřejmě vyhověli, zvlášť když vaše WC podezřele bublá a vy víte, že musí vydržet funkční ten týden, co tam jste. Díváte se na malý kyblíček s igelitovým sáčkem, co tam stojí připraven vedle vaší mísy. Že by mysleli, že do tohohle pytlíčku místo do mísy? Jako že to tam prostě budete ukládat ten týden? No, jiná země, jiný mrav, což o to, ale že by i ty papíry, které budou více zašpiněné (víte, co myslím)? A tak tam sedíte a přemýšlíte, jak z toho ven. Nakonec na to vyzrajete –více zašpiněný papír hodíte do mísy a ten méně (víte, co myslím) do sáčku. WC klokotá, ale spolklo vše a vy máte dobrý pocit, že jste udělali, co jste mohli a koneckonců s tím sáčkem plných čistějších papírů tam snad ten týden vydržíte.
Nějak vám to ale při pohledu na plnící se sáček čistějších papírů nedá a začnete dumat nad tím, že by možná nebylo od věci poptat se domorodců, jak to na tom záchodě vlastně dělají. I kdybyste nakrásně uměli portugalsky, jak to ale provedete? Jako že k nim přijdete a řeknete – jak to děláte s papíry na záchodě, hážete do kyblíčku i ty špinavější? Uznejte, že by to bylo velmi zvláštní navázání konverzace a patrně by si místní cariocas pomysleli něco o podivných cizincích a kdo ví, co vlastně mají za lubem. A tak vám nezbude nic jiného, než abyste se svými papírky zůstali nadále sami.
Po několika dnech byste všechny krásy Ria vyměnili za jednu jedinou užitečnou informaci – co se dělá v Riu s papíry na záchodě. Ptáte se jiných cizinců – jenž oni jsou ubytovaní v hotelu a tam je to prostě, jak jsme zvyklí! Žádné varovné cedulky! Že jste si taky nevzali radši hotel, ale to ne, to jste chtěli bydlet jako místní a teď to máte! Až to přijde – jednoho dne to konečně uvidíte! A nevěříte, že to tam bylo celou tu dobu. Ano, bylo, jenže jste to prostě neviděli. Tak vám ta naše zvyklost vymazala zrak. Co? Sprcha! Vedle záchodu je připevněna úplně normální sprcha! Proto ten jeden sáček v kyblíčku – na ty úplně nejčistší papíry, které jsou leda tak mokré! A tlučete se do hlavy, co že jste to s těmi papíry tropili. No to jste to teda vyvedli! Radši na to rychle zapomenout! Prostě trapas, kterým se rozhodně chlubit nebudete (a vy to nikomu neřeknete, že ne?).
Ona jsou ta potrubí dost stará, vysvětluje vám jedna z cariocas, často se ucpávají. Jasně, restaurace, památky, ubytování pro cizince – ale co doma, jak to takoví muži a ženy z Ria dělají? Řeknu vám, i když mají dobré potrubí, stejně používají sprchu. Prý si na to takto už zvykli. Aspoň ti, co jsem se jich nakonec odvážila zeptat. Byla to trochu podivná konverzace o záchodě a utírání papíry na něm, ale v klubu, kde se tančí samba, to snad tolik nevadilo. S tou sambou je to totiž trochu jako s tím záchodem – když se řekne u nás samba, představíme si karnevalové polonahé tanečnice s chocholem na hlavě. Jenž samba v klubu je prostě normální velmi hlučné disco, kdy každý tančí, co umí.
A tak to je. Jezdíme do ciziny obdivovat zvláštnosti, co doma nenajdeme a očekáváme, že každodenní rutina se tam odehrává stejně jako u nás. Takže příště, až někam pojedete, nezapomeňte se podívat, jestli nad záchodem nevisí sprcha!
Fota byla pořízena autorkou článku.
Radmila Švaříčková Slabáková
Jaké to je, když je člověk nečekaně přítomen na indické svatbě? A co se tam děje?
Vyfotit si svatbu v Indii, to se vám nestane každý den. A že se při tom člověk nestačí divit. Je to něco úplně jiného než svatba u nás. Tak třeba si tam snoubenci mačkají na čele něco, co vám nápadně připomíná žvýkačku...
Radmila Švaříčková Slabáková
Do favely! Drogy a samopaly jako turistická atrakce: důvěrná reportáž z brazilského Ria
O podivné turistické atrakci v Riu de Janeiru, o lidech, co žijí ve čtvrtích pro chudé, o překupnících drog, samopalech, střelbách a o jedné z nejsmrtonosnějších policií na světě.
Radmila Švaříčková Slabáková
Jak přežít Rio de Janeiro
O tom, jak se člověk připravuje na cestu do města zločinu. Jak o Riu píší průvodci a jaké to tam je na základě vlastních zkušeností. O žabkách, taxících, policejních autech, metru i autobusech. A rada na závěr.
Radmila Švaříčková Slabáková
Život bez aut – důvěrná reportáž z Göteborgu
Co vás při pobytu v Göteborgu nejvíce překvapí? Pár postřehů o životě na švédských ostrovech, kolech, lodích i ukrajinských vlajkách, vážně i méně vážně.
Radmila Švaříčková Slabáková
Čím se jezdí v Göteborgu?
O lodích, tramvajích, moři, kolech a souostrovích. A ekologii. Pár postřehů o tom, co je v Göteborgu jinak. Pozor, hlavně pro ty, co mají rádi výše vyjmenované dopravní prostředky, zejména lodě.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Pro mírové rozhovory s Ukrajinou nejsou důvody, řekl Kreml. Jednat odmítá i Kyjev
V současné době neexistují důvody pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, protože Kyjev...
KOMENTÁŘ: Jako figurky na šachovnici StB. Akce Skaut byla obří past na odboj
Premium Odboj, nebo provokace? Před pětasedmdesáti lety, v dubnu roku 1949, vrcholila u nás akce Skaut,...
Sociální nůžky se rozevírají. Češi chudnou, ač pracují, říká antropoložka
Minimální důstojná mzda pro rok 2023 činila 45 573 korun hrubého, vypočítala Platforma pro...
Precheza dostala novou pokutu za únik oxidu siřičitého, má zaplatit půl milionu
Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České...
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
- Počet článků 19
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 670x